Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

16.11.2017 16:00 - 10.12.2017

Zaniklý svět Podkarpatské Rusi ve fotografiích Rudolfa Hůlky v Oděse

Za účasti Slovanské knihovny a Českého centra Kyjev v Oděse proběhne výstava Zaniklý svět Podkarpatské Rusi ve fotografiích Rudolfa Hůlky.

Vernisáž v proběhne 16.11. v 16:00.

Výstava představuje výběr fotografií amatérského českého fotografa a překladatele ukrajinské literatury Rudolfa Hůlky (1887‒1961) zhotovených ve dvacátých letech 20. století na území Podkarpatské Rusi. Fotografie nejsou důležité jen svým obsahem, tím, že zachycují širokou paletu témat z dávno zaniklého prostředí, dokumentují běžný život pestré podkarpatoruské společnosti, lidové obyčeje, architekturu a přínos Československé republiky pro rozvoj regionu. Zásadní je též výtvarné zpracování jednotlivých snímků. Velká část dochovaných dokumentů má podobu ručně kolorovaných diapozitivů na skleněných deskách.

Sbírka je uložena ve fondu pražské Slovanské knihovny, odboru Národní knihovny České republiky. Celá sbírka obsahuje cca 4400 samostatných fotografií a 158 kinofilmových svitků, z nichž přibližně 1500 se větuje tematice Podkarpatské Rusi.

 


 

Rudolf Hůlka (1887–1961) byl český úředník, žurnalista, překladatel ukrajinské literatury a amatérský fotograf. Celý svůj profesní život byl zaměstnán v Ústřední jednotě hospodářských družstev, kde působil zejména jako finanční kontrolor a později i jako redaktor družstevnického periodického tisku. Od počátku dvacátých let 20. století Hůlka rovněž překládal ukrajinskou literaturu. Zaměřoval se především na autory žijící na Podkarpatské Rusi nebo na západní Ukrajině. Mezi autory, které s oblibou překládal, patřili Vasyl Stefanyk, Mychajlo Kocjubynskyj, Les Martovyč, Marko Čeremšyna či Olha Kobyljanská. Počet knih, které přeložil, nelze přesně určit, on sám sestavil soupis knižních překladů po roce 1945, který čítá 33 titulů (období do roku 1945 není zmapováno).

Po smrti Rudolfa Hůlky získala Slovanská knihovna rozsáhlou sbírku obrazových materiálů a sbírku osobní korespondence. Ačkoliv není známo, kdy se Hůlka začal fotografování věnovat, lze podle řemeslné kvality jednotlivých snímků usuzovat, že to bylo již před rokem 1920 – tak je datována nejstarší dochovaná fotografie. Většina snímků pochází z první poloviny dvacátých let 20. století, výjimku tvoří menší množství fotografií z počátku třicátých let (140 kusů). Dochovaly se diapozitivy zhotovené na skle (černobílé, ručně kolorované i barevné), jednotlivé fotografie na černobílých celuloidových fóliích a negativy na filmových svitcích.

Sbírka je členěna podle geografických oblastí, jež jsou na daných fotografiích zachyceny, samostatně jsou vyčleněny archivní dokumenty:

  • T-H-1: Podkarpatská Rus (1451 samostatných fotografií a 3 fotografických svitků)
  • T-H-2: Čechy (530 samostatných fotografií a 128 fotografických svitků)
  • T-H-3: Morava (658 samostatných fotografií a 12 fotografických svitků)
  • T-H-4: Slovensko (1351 samostatných fotografií a 6 fotografických svitků)
  • T-H-5: Chorvatsko (162 samostatných fotografií)
  • T-H-6: Itálie (62 samostatných fotografií)
  • T-H-7: severní Afrika (133 samostatných fotografií)
  • T-H-8: ostatní
  • T-H-9: Německo, Rakousko (8 samostatných fotografií a 9 fotografických svitků)
  • T-H-10: archivní materiály, korespondence

Rudolf Hůlka na fotografiích zachytil jak městskou a venkovskou architekturu (cenné je zejména dokumentování dřevěné sakrální architektury) či přírodní scenerie, tak běžný život obyvatel. Zaměřoval se na lidové kroje, výšivky a další rukodělné výrobky, fotografoval lidi při práci, oslavách i vzácném odpočinku. Obsahově hodnotné jsou nepříliš četně dochované fotografie romského a židovského etnika (zejména na Podkarpatské Rusi a na východě Slovenska).

Umělecky nejzdařilejší jsou ručně kolorované diapozitivy na skleněném podkladu, vysokou uměleckou a technickou hodnotu mají i černobílé snímky na skle.

Samostatné fotografie byly v průběhu katalogizace opatřeny signaturou a identifikačním číslem. Součástí katalogizačního záznamu je též uvedení Hůlkova originálního popisu. V případě jeho absence vytvořili geografické určení snímku a jeho obsahovou charakteristiku pracovníci knihovny. Ti zpracovali rovněž technický popis snímků (materiál, rozměr, rámcové časové zařazení). Filmové svitky byly očíslovány v rámci tematických kapitol a v popisu se upozorňuje na zajímavé záběry, které bylo možné během procesu katalogizace blíže určit.

Součástí sbírky je též řada písemných dokumentů. Jde o 380 dopisů, telegramů a pohlednic, které Hůlka obdržel v rozmezí let 1922–1961. Z meziválečného období jsou zajímavé zejména dopisy od etnografa Volodymyra Hnatjuka, který Hůlkovi pomáhal orientovat se v kultuře folkloru tehdejší Podkarpatské Rusi. Odborné otázky rusínského folkloru diskutoval Hůlka též s malířkou, grafičkou a specialistkou na užité umění Olenou Kuľčyc‘kou a historikem umění, spisovatelem a novinářem Mykolou Holubcem. Problematika literárních překladů a výměny knih je obsahem dopisů se spisovateli Vasylem Stefanykem, Katrjou Hrynevyčevovou a filologem Vasylem Simovyčem.

Po druhé světové válce Hůlka udržoval bohatou korespondenci zejména s grafikem a malířem Vasylem Kasijanem (celkem 142 dochovaných dopisů), s nímž ho pojilo dlouholeté přátelství. Příležitostně si dopisoval s mnoha spisovateli a básníky tehdejší sovětské Ukrajiny – patřili mezi ně dramatik a prozaik Jurij Janovs‘kyj, prozaik Jurij Smolyč, dramatik Semen Stefanyk, básník a novinář Teren Hermanovyč Masenko, prozaik a básník Oles‘ Hončar a další.

 

Do této části sbírky byly zařazeny rovněž další dochované předměty přibližující Hůlkovu činnost (originální krabičky na fotografie, ukázka původních obalů fotografií atd.).


Organizátoři

 

Slovanská knihovna, Státní vědecká architektonicko-stavební knihovna V. G. Zabolotného, České centrum v Kyjevě

 

 

Místo konání:
ul. Leontoviča 5, Oděsa
Datum:

Od: 16.11.2017 16:00
Do: 10.12.2017

Organizátor:

České centrum je spoluorganizátor akce

Nejbližší akce

Vydání knihy Václava Havla Moc bezmocných na Ukrajině

1.1.2017 - 31.12.2017

České centrum Kyjev ve spolupráci s Dragon Capital založilo nakladatelství Česká knihovna, které překláda pro ukrajinské čtenáře současnou českou literaturu. První knihou byla esej...

Realizace knihy 'Jeden z milionu'

1.1.2017 - 31.12.2017

Česká knihovna od Českého centra Kyjev představuje knihu Martina Reinera Jeden z milionu ukrajinském překladu. Kniha Martina Reinera Jeden z milionu je třetím svazkem středoevropské edice...

Rodilí mluvčí na Ukrajině

16.1.2017 - 30.12.2017

České centrum Kyjev zajišťuje výuku českého jazyka rodilými mluvčími na Ukrajině. Kurzy češtiny vedeme v Kyjevě, Lvově, Charkově, Dnipro, Vinnici, Ivano-Frankivsku а Minsku.

Majdan - středoevropský debatní klub

1.11.2017 - 1.11.2018

Televizní pořad Majdan - středoevropský debatní klub (mezinárodní televizní projekt) vysílaný na Ukrajině, v ČR, Polsku, v Rakousku, na Slovensku a v Bělorusku (perspektivně v dalších...

Setkání s básnířkou a performerkou Janou Orlovou v Kyjevě

14.12.2017 - 18.12.2017

Do Kyjeva přijede na návštěvu česká básnířka a performerka Jana Orlová.

České Vánoce v Ivano-Frankivsku

16.12.2017

České Vánoce představí místní lektorka Českého centra Kristýna Montagová ve spolupráci s vyučující místní univerzity Virou Derevianko.

Všechny akce


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala